Aktivity

První březnový týden probíhala na SENIORu B ZAHRADNÍ TERAPIE. Tentokrát jsme se věnovali pokojovým rostlinám, které po dlouhé zimě potřebovaly přesadit, přihnojit, prostříhat, zbavit starých listů a kořenů či jinak upravit.
A protože se jaro blíží víc a víc, také jarní květy prozářily pokoje klientů. Klienti si tak mohli přivonět například k primulkám, hyacintům, maceškám, narcisům a dalším květům, které budou v jarním období zdobit náš domov.

Cítíme sílu prvních jarních paprsků prohřívajících probouzející se Zemi. Tento čas lidé odjakživa vítali a s radostí slavili. A i u nás nejen uživatelé Senioru C očekávají příchod jara. V obyváčku žlutého podlaží bylo připraveno vše k vítání jara. Nejdříve se podle tradic vynesla Morena, pak jsme společně pomyslně vyčistili studánku. Na smyslovou aktivizaci byly připraveny živé jarní květiny, které si mohli vzít uživatelé do ruky, přivonět a těšit se na opravdové jaro 🌿
Obyváček na žlutém podlaží je pro naše klienty stále přístupný a každý měsíc v něm budou připraveny nové aktivity. Téma výzdoby se bude odvíjet podle ročních období, zvyků a tradic 👏

I v únoru probíhala na budově B pravidelná terapie s králíčkem Lilly, na kterého se naši klienti vždy velmi těší.

Kuniterapie je vhodná pro všechny, ale zejména pro seniory, kteří potřebují přijít na jiné myšlenky, zpříjemnit dlouhé chvíle či zlepšit náladu. Dle dosavadních zkušeností je účinnější než například canisterapie. Klienti si mohou králíčka vzít do postele, pochovat, mazlit, povídat si s ním, nebo jej mohou krmit vhodnými pamlsky. Spokojený je jak králíček, tak klienti, kteří vždy tuto návštěvu s radostí vítají.

K dobré náladě a odpolední kávě patří nějaká sladkost. Proto naše klientky na domově C nelenily a pustily se do pečení jablečného štrůdlu.

Jako správné hospodyňky zpracovaly jablíčka, která se musí nejdříve oloupat a nastrouhat. Pak už stačilo je dát na těsto, odborně zavinout a šup do trouby. Po celou dobu panovala dobrá nálada.

Po odpoledním odpočinku si všechny klientky u kávy na závinu pochutnaly .

V měsíci únoru by se dožil 100 let ilustrátor dětských pohádkových knížek Zdeněk Miler. Jeho nejznámějším dílem je seriál o Krtečkovi. První díl, s názvem Jak Krtek ke kalhotkám přišel, byl uveden v roce 1956 a na filmovém festivalu v Benátkách získal Benátského Lva. Jako jediný z Krtkových příběhů je namluvený. Příběhy o Krtečkovi vyšly i knižně. Další seriály pro děti byly třeba O zvědavém štěňátku a O cvrčkovi. Ilustroval také řadu dětských knížek – kupříkladu O zvědavé mašince, Kubula a Kuba Kubikula nebo Polámal se mraveneček.

Za svou tvorbu získal dlouhou řadu ocenění. V roce 2006 obdržel státní vyznamenání Medaile Za zásluhy 1. stupně.

Při čtení z knížek si naši někteří klienti na SENIORu C vzpomněli na známou básničku o Mravenečkovi a nedělalo jim problém ji říci svým vrstevníkům. Velmi je potěšily nejen nádherně ilustrované knížky, které si prohlíželi, ale úsměv jim vykouzlil také plyšový krtek.

U filmu na přání Noc na Karlštejně jsme si na budově C zavzpomínali na velikány našeho prvního československého muzikálu.

Krásný, romanticky ztvárněný střípek příběhů z doby panování Karla IV. v podobě snad prvního našeho československého muzikálu, který má v naší kinematografii své zasloužené místo a je podtržen dějinami naší země. Původní veselohra Jaroslava Vrchlického, podle které později vznikl i slavný film, měla premiéru v Národním divadle v roce 1884 a záhy se stala velmi oblíbenou. Její věhlas ještě zesílil po roce 1973, kdy Zdeněk Podskalský natočil stejnojmennou filmovou hudební komedii, která je již součástí zlatého fondu české kinematografie. Nic nezáleží na tom, že zápletka, podle níž na Karlštejn nesměly vstoupit ženy, je pouhou legendou.

Romanticky zidealizovaná a úsměvná historka ze života otce vlasti se stala nesmrtelnou díky filmovému zpracování s takovými hereckými osobnostmi, jakými byl Vlastimil Brodský, Waldemar Matuška, Miloš Kopecký, Karel Höger, Jana Brejchová či Jaroslav Marvan, pro kterého byla role purkrabího jeho poslední filmovou prací. Diváckou atraktivnost zaručují i dnes již zlidovělé písně s melodiemi Karla Svobody.

Klienti si písničky spokojeně notovali a společné dopoledne jim rychle uteklo.

V pátek 26. února jsme se na budově B v rámci „Dámského klubu“ společně věnovaly výrobě mýdel s příměsí různých barev a vůní. Využily jsme levanduli z naší zahrádky, kterou jsme si již dříve nasušily. Tato mýdla použijeme jako drobné dárky.
Při této aktivitě jsme protrénovaly jemnou motoriku, připomněly si bylinky a podpořily vlastní kompetence. Společně jsme tak prožily příjemné dopoledne.

Na budově B jsme si v „Pánském klubu“ zahráli hru Co na to Češi, při které jsme protrénovali dlouhodobou i krátkodobou paměť. Všichni se do hry aktivně zapojili a užili si tak příjemné odpoledne.

Masopust, lidově také ostatky, fašank, morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je dle tradice našich předků období zábavy, hojnosti a jídla. Lidé se veselili a užívali si hojnost jídla a pití před začátkem půstu s blížícími se Velikonocemi.

Zprávy o průběhu masopustu jsou známy už od středověku. Lidé se převlékali do maškar, prováděli rozpustilé hry a putovali ulicemi se zpěvem a tancem. Maškarní průvody chodily od domu k domu, maškary v nich tančily a bavily jejich obyvatele.

Masopust, začínající 6. ledna svátkem Tří králů a končící v úterý před Popeleční středou, patří k původním lidovým tradicím. Jeho poslední dny jsou věnované hlavní postavě – masce medvěda. Odtud také pochází název akce – vodění medvěda. A proč právě medvěd? Medvěd je původním symbolem síly a plodnosti. Byl a dodnes zůstává hlavní postavou všech průvodů. Jeho doprovod tvořili čerti, kominíci, masky zvířat, cikánky, ponocný a různá strašidla s doprovodem muzikantů.

V úterý 23. února prošel masopustní průvod také budovou B. Odpoledne plné zábavy, radosti a tance bylo vítaným zpestřením všedních dnů. Sladkou tečkou za tímto svátkem hojnosti jídla a pití byla obří nadýchaná kobliha.

V pátek 19. února jsme si na budově B v rámci aktivity Toulky Českem opět připomínali krásná místa naší země. Tentokrát jsme se podívali na hrad Bouzov – romantický skvost střední Moravy. Hrad nacházející se v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka byl postaven na přelomu 13. a 14. století. Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, pak panství s hradem koupil řád německých rytířů. Od roku 1945 je majetkem státu. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Kromě historie hradu jsme si připomněli jaké známé pohádky se zde natáčely (asi každému se vybaví pohádka z roku 1987 O princezně Jasněnce a létajícím ševci) a společně jsme se podívali na krátkou videoprojekci o tomto hradu a olomouckém kraji.

Absolutní klasika českých moučníků – bábovka! Nechaly jsme si domov provonět sladkou bábovkou, které je tak prostá, běžná, ale nikdy ne obyčejná!

Klientky na budově C si upekly jablkovou bábovku, aby si měly na čem pochutnat u pravidelné odpolední kávy. Při práci si pro dobrou náladu zpívaly lidové písničky.

Bábovka se povedla a odpoledne se po ní jenom zaprášilo.

Na SENIORu B jsme si ve videokavárně promítali fotografie z akcí z minulého období.

Při kávě a zmrzlinovém poháru jsme zavzpomínali na aktivity a akce, které jsme společně prožili. Strávili jsme tak příjemné nostalgické odpoledne, plné krásných vzpomínek.

Masopust je třítýdenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“ či „tučňák“. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“. Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst.

Masopustní průvod překvapil i potěšil obyvatele SENIORu C. Medvěd popřál všem obyvatelům štěstí, vyzýval k tanci a postrachem všech místních mužů byla vdavekchtivá Marfuša, která sháněla bohatého ženicha. Rozverné dopoledne plné zábavy bylo vítaným zpestřením života v našem domově. Odměnou byla obří sladká kobliha.

Na začátku třetího únorového týdne  jsme si na SENIORu B připomněli známou českou spisovatelku národního obrození Boženu Němcovou.

Významná osobnost české literatury, Božena Němcová, se podle nejčastěji dostupných pramenů narodila 4. února roku 1820 ve Vídni.

Do podvědomí čtenářů se vryla jako autorka povídek a rozsáhlejších próz z venkovského prostředí a autorka pohádkových sbírek. Začínala jako básnířka a později svou činnost přizpůsobila zájmu o lidové tradice a folklór. Hrdiny povídek jsou většinou prostí lidé, které vykresluje až idealizovaně a staví je do kontrastu s boháči a vrchností.

Mezi její nejznámější a nejoblíbenější díla patří Babička, zachycující její dětství, Divá Bára, V zámku a v podzámčí nebo Pohorská vesnice. Je autorkou sedmi svazků Národních báchorek a pověstí a deseti svazků Slovenských pohádek a pověstí. Pohádky nezachycovala v podobě, v které se k ní dostaly, ale sama je s úpravami převyprávěla. K životu a tvůrčí práci přiměl Boženu Němcovou především pobyt v Praze a její styky s představiteli tehdejší české kultury.

Božena Němcová, autorka děl zlatého fondu české literatury, zemřela v lednu v roce 1862. Jejího pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Je pochována na Vyšehradském hřbitově.

Vzpomněli jsme na knihy které napsala a na pohádky, které jsou nám všem tolik známé. Při videoprojekci jsme shlédli dokument o životě jaký vedla, kde žila a jaká díla napsala.

Ve čtvrtek 11. února jsme si na SENIORu B protrénovali paměť u ZIMNÍHO KVÍZU.

Připomněli jsme si například, co jsou to sáně rohačky, k čemu slouží sněžnice, který jehličnatý strom opadává v zimě a spousty dalších kvízových otázek s tématikou zimy.

Společně jsme si užili spoustu zábavy, smíchu, vtipu i vážnosti. Je to i inspirace pro vyprávění vlastních zážitků a zkušeností.

Na SENIORu C jsme opět tvořili v  keramické dílně.

Zaměřili jsme se na výrobu keramických talířů na zavěšení, které navozují jarní náladu a budou zdobit chodby každého podlaží. Každé takové setkání a společná tvořivá práce je vždy velmi inspirativní a uživatelé si tímto také užívají přítomnost a společné chvíle se svými vrstevníky.

Výrobky se našim klientům moc povedly.

Králíček Karel nás na SENIORu C opět potěšil svou přítomností.

Zooterapie má pro člověka pozitivní vliv na sociální oblast – zlepšení a trénink komunikace, rozvoj psychiky – koncentrace, motivace, naladění, ovlivnění chování a celkové zklidněním, trénink paměti, posílení sebevědomí i smysluplné využití volného času. Mazlení se zvířátky navíc poskytuje přirozenou, dostupnou a ničím nekomplikovanou interakci s životem.

Na tvářích našich klientů vykouzlil Karlík úsměv, lásku a pocit štěstí.

Keramické tvoření si našlo velkou oblibu u našich uživatelů. Na SENIORu  B jsme se ve druhém únorovém týdnu věnovali tvoření dekorací, které využijeme na výzdobu našeho domova.

Takové aktivity přinášejí do života seniora mnoho pozitivního – potěšení, radost, zábavu, kontakt s druhými lidmi, zlepšení komunikace, pomáhají udržet psychické a fyzické schopnosti.

My jsme si při této aktivitě  protrénovali jemnou motoriku, trpělivost a uvědomili si, co vše ještě dokážeme.

V rámci Vzpomínek v kuchyni jsme si na SENIORu B tentokrát připravili a upekli jablka v županu.

Je to klasika, kterou dělávaly naše babičky. Zdá se ale, že tento výborný recept pomalu vymizel. V našem dětství nám to vždycky připadalo jako kouzelný dezert. Ten název i provedení!  Pro ty, co jablka v županu neznají, mohou volně improvizovat. Někde se dávala povidla, ale klidně se může použít i jiná ovocná marmeláda.

Tímto jsme si připomněli  zpracování jablek v zimním období. Jako vždy jsme mysleli i na ostatní klienty a podělili se s nimi o výborný zákusek.

V pondělí 8. února jsme si na SENIORu  B v rámci HUDEBNÍHO OKÉNKA připomněli známou zpěvačku Jarmilu Šulákovou.

Nejznámější česká zpěvačka lidových písní, národní umělkyně Jarmila Šuláková-Schmidtová, se narodila ve Vsetíně. Vsetínu a Valašsku zůstala celý život věrná. Jako zpěvačka se dostala do Michálkovy vsetínské cimbálové muziky a zpívala také se skupinou Veselí hoši Rudolfa Dudy. Z Michálkovy muziky vznikl později soubor Kyčera. Koncem 50. let začala spolupracovat také s Janem Rokytou a cimbálovou muzikou Technik. Šuláková se svým naprosto nezaměnitelným hlasem i muzikantským projevem zpívala s řadou muzik ze Slovácka i Slovenska a její jméno je nerozlučně spjato také s domácími muzikami Vsacan a Jasénka. Natáčela v rozhlasových i televizních studiích, písně v jejím podání nalezneme na řadě gramofonových desek i na CD.

Jarmila Šuláková byla označována za první dámu českého folklóru, písničky v jejím podání se staly součástí trvalého odkazu valašské lidové kultury.V anketě Osobnost roku Zlínského kraje se v roce 2006 umístila na 5. a v roce 2008 na 1. místě.

Zemřela ve věku 88 let, rozloučení proběhlo za účasti široké veřejnosti. Na Valašském Slavíně v rožnovském skanzenu má symbolický náhrobek a město Vsetín jí udělilo Zvláštní cenu in memoriam.

První únorový týden jsme si na SENIORU B zahráli známou hru ČLOVĚČE NEZLOB SE.

Vzpomněli jsme si na časy, kdy jsme tuhle hru hrávali s našimi dětmi a kolik legrace se u ní zažilo. Legendární deskovka Človeče, nezlob se!, je jedinou hrou, při které je povoleno se vztekat. Může začít mírumilovným přesouváním figurek do domečku, ovšem při prvním vyhození panáčka ze hry se promění v adrenalinové soupeření o první místo. Šanci na výhru určuje do značné míry náhoda, ale určitě se hodí zapojit také taktické schopnosti. Dnes již klasická desková hra, která nemůže chybět ani v našem Senioru. Cílem hry bylo dopravit všechny vlastní figurky do cíle. Komu se to podařilo prvnímu, vyhrál. Pohyb figurek zajišťuje kostka s body.

Hra byla plná zvratů a překvapení, takže o vítězství se rozhodovalo do poslední chvíle.

Ježíšková vnoučata dělají radost i po vánocích. Paní Veselá udělala radost našim klientům s balanční deskou. Seniorům balanční deska umožňuje zlepšit úroveň rovnovážných schopností a koordinaci rukou, ale také pro nácvik koordinace očí. Balanční deska s labyrintem představuje zábavný způsob jak trénovat i obratnost. Senioři vedou kuličku bludištěm až do cíle. Trénink na desce byl součástí senzomotorické terapie, ale poslouží i při rozvoji koncentrace nebo relaxaci. Robustní deska je vyrobena z kvalitního dřeva. Protiskluzová podložka na spodní straně zajišťuje stabilitu a bezpečnost při používání. Neklouzavý povrch v místech pro nohy poskytuje pocit jistoty při balancování.

Babiččino údolí a Česká Skalice je neodmyslitelně spjata s nejznámější českou spisovatelkou Boženou Němcovou. V České Skalici si určitě prohlédněte Muzeum Boženy Němcové a Barunčinu školu – místa, která jsou spjatá s jejím životem a dílem. V Babiččině údolí zase poznáte malebnou krajinu a chaloupku nazvanou Staré bělidlo, kam Němcová zasadila svůj největší román Babička. Kdo byla a jak žila Božena Němcová?

Klienti na budově C si připomněli život i díla spisovatelky Boženy Němcové ve skupinové aktivitě i individuálně po pokojích. Božena Němcová patří mezi první literární autorky českých zemí, které se v devatenáctém století prosadily během národního obrození. Narodila se 4. února ve Vídni jako dcera panského kočího a české služky. Dětství prožila převážně v Ratibořicích u České Skalice. Mezi její nejznámější díla patří Babička, Divá Bára, V zámku a podzámčí, Slovenské pohádky a pověsti a další.

V rámci aktivity Ohlédnutí v čase, jsme si na SENIORu B povídali na téma Hromnice.

Lidé si dlouho nedokázali vysvětlit přírodní jevy a s nimi spojené živelné pohromy. Vytvořili kolem nich mýty a pověry. Hromnice je svátek spjatý se strachem z ohně, který může způsobit bouřka. Proč jsou Hromnice 2. února? Vysvětlení není jednoznačné. Už Keltové slavili začátkem února předkřesťanské hromnice – oslavovali návrat světla a prodlužování dne. Mnohem později si křesťané v tento den připomínali událost ze života Svaté rodiny, kdy Marie s Josefem přinesli malého Ježíše do chrámu v Jeruzalémě, aby ho symbolicky vykoupili z povinnosti stát se knězem. V některých rodinách uklízejí tento den vánoční výzdobu.

Připomněli jsme si také, jak se vyráběly svíčky hromničky, jaký měly význam a symboliku. Dříve si lidé hromničky dávali do oken na ochranu domácnosti před bleskem.

Nejznámější pranostika „Na Hromnice o hodinu více“ říká, že den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu.

Ke konci posledního lednového týdne školáci dostávali své pololetní vysvědčení.

My jsme si na SENIORu B společně u šálku čaje zavzpomínali na naše školní léta, vysvědčení a na historky se školou spojené.

Připomněli jsme si, které předměty nás bavily, kantory, co nás učili a jaké to bylo, když začaly do školy chodit naše děti.

V rámci aktivity „Posezení pro pány“ jsme si v menší skupince ve středu 27. ledna na SENIORu B s klienty vyrobili ze dřeva obaly na květináče, které budou zdobit chodby našeho domova.

Volnočasové aktivity nabízí seniorům příležitost k setkávání se, k získávání potřebných a zajímavých informací a udržování dobré kondice prostřednictvím zájmových a vzdělávacích činností. Udržují a rozvíjí fyzické síly se záměrem co nejdéle udržet jejich mobilitu a také zprostředkovávají, rozvíjí a upevňují kontakty se společenským prostředím.

Při této aktivitě jsme posílili jemnou motoriku, soustředěnost, přesnost a hlavně trpělivost.

Klienti na SENIORu C se zúčastnili skupinové aktivity , při které jsme zavzpomínali na významné české herce Jiřího Sováka a Vlastimila Brodského.

Jiří Sovák se narodil 27. prosince 1920 v pražské rodině hospodského. Jiří se na otcovo přání učil v Kladně hoteliérskému povolání, ale již v mládí jej zlákala herecká múza. Rozhodl se odejít k ochotníkům.  V prvních letech hostoval v Živém jevišti, dále u E. F. Buriana, v Divadle na Vinohradech a Národním divadle. Byl komik tělem i duší. Na televizních obrazovkách ho můžeme vidět například ve filmech Dařbuján a Pandrhola, Světáci nebo Pane, vy jste vdova.

Vlastimil Brodský se narodil 15. prosince 1920  v Hrušově nad Odrou. Byl český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Debutoval v Herecké škole E. F. Buriana. Ve 40. letech si prošel divadlem Větrník, Nezávislým divadlem, Divadlem satiry a nakonec Vinohradským divadlem. Jeho první a epizodní rolí byl divák panoptika ve filmu  „Svět patří nám“ a teprve koncem 40. let mu film přinesl další příležitosti. Tvorba tohoto nezapomenutelného herce čítá na 300 filmových a divadelních rolí.

Připomněli jsme si jejich životopisy a shlédli ukázky z nejznámějších filmů.

V posledním lednovém týdnu jsme si společně při kvízu – „JAK ZNÁTE MORAVŠTINU“ protrénovali paměť a jemnou motoriku.

Moravština, též moravský jazyk, je označení podoby češtiny užívané na Moravě. Termín má význam především pro odlišení od podoby jazyka užívané v Čechách, neboť fakticky jednotný moravský jazyk ani jednotné moravské nářečí neexistuje; moravské území je poměrně značně nářečně rozrůzněné, výrazně rozrůzněnější než území Čech, a to především na středomoravská, východomoravská a lašská nářečí. Moravská podoba češtiny však byla některými rodilými mluvčími považována za natolik odlišnou od spisovné češtiny, že musela být překonána výukou, aby pak její uživatel byl považován za Čecha/Češku.

Při vyplňování kvízu jsme se jak pobavili, tak i zdokonalili v moravštině a strávili tak příjemné a velmi veselé dopoledne.

Na SENIORu B jsme v pondělí 25. ledna při TOULKÁCH ČESKEM zavítali na zámek Hluboká.

Zámek Hluboká nad Vltavou byl původně královský strážný hrad ze 13. století. Od roku 1661 se hrad dostal do rukou Jana Adolfa I. Schwarzenberga, který jej v té době nechal upravit na renesanční zámek.

Dnešní podoba zámku je výsledkem nejrozsáhlejší přestavby z poloviny 19. století, kdy byl zámek společně s parkem upraveny do romantického stylu. Předlohou těchto plánů byl královský zámek Windsor v Anglii.

Připomněli jsme si vše o historii tohoto zámku, kteří panovníci zde žili a jaké pohádky se zde natáčely.

V Hudebním okénku jsme si v pondělí 25. ledna připomněli známého českého skladatele Karla Svobodu.

Z pera Karla Svobody pocházejí největší hity Karla Gotta a jeho skladby se objevují v repertoáru všech předních českých zpěváků. Písně Lady Carneval, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej baby, Yveta, Čau lásko, Jsi můj pán a další slavné hity se hrály a dodnes hrají po celé Evropě. Jeho skladby získaly ceny na nejznámějších hudebních festivalech – v Tokiu, Rio de Janeiru či v Cannes.

Jméno Karla Svobody není svázáno pouze s písňovou tvorbou, ale také s velmi úspěšnými televizními produkcemi a hudbou k celovečerním filmům, ať již domácí nebo zahraniční produkce.
Osobitá melodičnost Svobodovy hudební tvorby posílila romantiku českých filmových pohádek – Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí a Tři oříšky pro Popelku.

Za svou hudební tvorbu obdržel Karel Svoboda doma i v zahraničí celou řadu zlatých a platinových desek i jiných ocenění.

Známé písně a melodie jsme si společně poslechli při videoukázce a prožili tak příjemné dopoledne.

V pátek 22. ledna nám na SENIORu  B opět roznášela radost naše králičí slečna Lili.

Lidé od pradávna využívali léčivou symbiózu se zvířaty a v současnosti, kdy se lidé více vzdalují soužití s přírodou, je právě tato schopnost zvířat hodnotná a vzácnější než dříve. Již jen v základu totiž aktivuje množství pozitivních citů a již jen tímto působí antistresově a antidepresivně.

Pro mnohé klienty je takové setkání se zvířetem často jedinečnou možností poznání přírody.

Klientky se na SENIORu C zúčastnily arteterapie. Bylo potřeba dokončit práci keramických ptáčků, které již dříve vyrobily z hlíny a dnes je barevně ozdobily podle ročního období. Tato keramika bude dále sloužit jako výzdoba společných prostor.

Arteterapie je jednou z oblastí psychoterapie. Je to léčebný postup, který využívá jako prostředek poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů výtvarný projev. V arteterapii není potřeba, aby klient pracující touto metodou oplýval talentem. Důležitější je chuť, fantazie a odvaha projevit se.

Cílem arteterapeutických setkání je navození příjemné atmosféry prostřednictvím společného tvoření a sdílení. Pro seniory je významným prostředkem jako cvičení krátkodobé paměti, posílení vědomí vlastní hodnoty i jako pomůcka rehabilitace jemné motoriky.

Na začátku třetího lednového týdne jsme si v Dámském klubu společně s klientkami povídaly o péči o ruce.

S vyšším věkem pokožka ztrácí svou pružnost, stává se křehčí, dehydratovanou a méně odolnou vůči zevnímu prostředí. Je zvýšeně propustná pro cizorodé látky, náchylná na plísňová a bakteriální onemocnění. Lidé vyššího věku potřebují pomoc ve výběru vhodné léčebné kosmetiky i způsobu správné péče o svou pokožku, aby předešli komplikacím spojeným s jejím fyziologickým stárnutím. Mrazivé zimní období dává naší pokožce pořádně zabrat. Nepříjemné pnutí, drobné prasklinky nebo začervenání – tomu všemu jde předcházet správnou péčí. Udržet si krásnou a zdravou pokožku můžeme i v zimě jejím hýčkáním krémy s mastnější strukturou a regeneračními schopnostmi.

Proto jsme si při tomto posezení vyzkoušely různé krémy, laky a kosmetické přípravky, které zvláční a ochrání jak pokožku, tak i nehty.

Ve čtvrtek první dávku očkovací látky Comirnaty dostalo 118 klientů pobytových služeb, tj. 75 % lůžkové kapacity SENIORu. Následně bylo očkováno 86 zaměstnanců, první kolo očkování bude dokončeno začátkem příštího týdne. Druhá dávka vakcíny bude podávána od 11. 2. 2021.

Comirnaty je vakcína od firem Pfizer a BioNTech sloužící jako prevence vzniku onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 u osob ve věku od 16 let a starších. Jedná se o vakcínu obsahující molekulu označovanou jako „messenger RNA“ (mRNA), která obsahuje instrukce k tvorbě proteinu ze SARS-CoV-2. Vakcína tedy neobsahuje samotný virus a ani nemůže vyvolat onemocnění COVID-19. Comirnaty se podává ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s odstupem minimálně 21 dní.

„Děkuji naším sestrám a lékařům za rychlý průběh očkování. Vidíme v něm naději, jak vrátit do života SENIORu všechny aktivity a zajistit klientům běžný režim“, říká ředitel SENIORu Zdeněk Mikel. V organizaci přesto budeme dodržovat veškerá preventivní opatření.

Při vzpomínání na známou osobnost jsme si v pondělí 18. ledna na SENIORu B, připomněli českého herce, režiséra, podnikatele, scénáristu, vysokoškolského divadelního pedagoga, divadelního ředitele a politika Tomáše Töpfera.

Podle vlastních slov v civilu stokilový lenoch, rodilý Pražák, se narodil začátkem roku 1951. V hereckých začátcích díky své robustnější postavě milovníky nehrál, ale s přibývajícími roky dozrával v šarmantního představitele komediálních i vážných rolí. První angažmá ho čekalo v ostravském Petru Bezručovi a potom v Šumperku, kde poprvé zkusil režii.

Studoval v Brně na konzervatoři a v Praze na DAMU. Hrál v divadlech v Ostravě, Šumperku, Ústí nad Labem (Činoherní studio). Po restituci se stal spolumajitelem proslulé restaurace U kalicha. Je tvůrcem inscenací v areálu Pražského hradu. Načas se Töpferovou doménou staly seriály – Dobrá voda (1982), Dobrodružství kriminalistiky (1989), známe jej i ze dvou dílů Kleinových Básníků. V r. 2002 si odskočil do Černých baronů a o rok později natáčel dvojku Četníků. Stihl mezitím i kandidovat do Senátu a dodnes se aktivně angažuje v politice. V současnosti T. Töpfer již tak herecky vytížen není, ale vedle politických aktivit je i ředitelem divadla Fidlovačka a spolumajitelem proslulého Švejkova hostince U Kalicha, který vlastní s bratrem.

Tomáš Töpfer v lednu oslavil své sedmdesáté narozeniny.

V pondělí 18. ledna jsme na SENIORu C dali přednost pánům. Klienti se zúčastnili Pánského klubu při hře v šipky, kde si i potrénovali paměť sčítáním hozených bodů.

Šipky jsou skvělou volnočasovou zábavou pro každého, kdo si chce užít napětí, zábavu a dobrou pohodu s přáteli.

Pánové se společně pobavili o chlapských věcech, připomněli si vtipy, které se před ženami nehodí a celkově se dobře bavili.

V rámci vzpomínek v kuchyni jsme si na obou budovách SENIORu B i C  připravili staročeské zelníky.

Zelníky, to je drahocenný poklad, který – ač notně stařičký – neztratil na ceně ani lesku. Zelníky jsou ideálním pečivem pro konec podzimu a začátek zimy. Už kvůli udržení tradice stojí zato zelníky alespoň jednou za rok upéct. Když zachutnají, tak i častěji. Zelníky se jí k obědu, večeři, na přesnídávku i svačinu.

Recept pochází z kuchyně našich prababiček. Je ze surovin, které měla dříve každá domácnost doma – z brambor, zelí, vejce a omastku. Je to obyčejné jídlo na všední den, dříve se vařívalo často. Však naše prababičky říkávaly: „Brambory a zelí, živobytí celý“. Placky se dají jíst i studené, někomu se zdají i chutnější.

K přípravě jsme použili naše kysané zelí, které si naši uživatelé v září naložili. Při ochutnávce jsme zavzpomínali, co vše se z kysaného zelí dá připravit a co se z něj vařilo dříve.

Ve středu 13. ledna proběhla na pokojích uživatelů budovy B canisterapie s yorkšírkem Epinkou. Epinka všem vykouzlila úsměv na tváři a prozářila tak tyto pochmurné zimní dny.

Ve středu 13. ledna nás navštívili zástupci společnosti Wandera CZ s.r.o., která v rámci projektu Ježíškova vnoučata darovala uživatelům budovy B kávovar Philips.

Děkujeme tímto zaměstnancům společnosti, kteří se rozhodli v této nelehké době udělat radost a potěšit naše seniory chutnou a kvalitní kávou.

Mnoho lidí potřebuje různé druhy pomoci, aby mohli dokončit každodenní úkoly v životě. Někteří lidé nemohou žít nezávisle bez služeb lidí a speciálně vycvičených mazlíčků. Jiní jednoduše těží z návštěvy se zvířetem, které jim poskytuje pocit klidu a relaxace. Terapie zvířaty poskytují tuto speciální službu zejména seniorům. Někdy je zapotřebí malé klidné terapeutické zvíře, a pokud je tomu tak, králík je nádherným terapeutickým zvířetem. Na budově C a oddělení DZR proběhla terapie s králíkem Karlem, který vždy velmi potěší a hlazení jeho jemného kožíšku terapeuticky pomáhá.

Co vše symbolizují záhadné postavy tří mudrců z Východu, jejichž svátkem vrcholí dvanáctidenní vánoční období?

Připomínka legendy o mudrcích z Východu, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíšovi, ukončuje vánoční svátky. Tři krále neboli Zjevení Páně slavíme 6. ledna. Co ale o těchto mužích doopravdy víme? Kdy získali svá jména Kašpar, Melichar a Baltazar? Co symbolizuje zlato, kadidlo a myrha, dary, které měli přinést? A jak vznikla tradice obchůzek domů a koledování, jak ho známe dnes, anebo popisování dveří svěcenou křídou na ochranu? To vše jsme si připomněli v SENIORu.

V pondělí 4. ledna jsme si na SENIORu B připomněli tradice a zvyky na Tři krále, kteří putovali za narozeným Ježíšem do Betléma. Jako dary přinesli zlato, kadidlo a myrhu, což znamená bohatství, úctu a zdraví.

Svátek Tří králů neboli také Zjevení Páně je významný den, který se podle kalendáře slaví vždy 6. ledna. I když všichni tento den znají jako den Tří králů, ve skutečnosti se jednalo o tři mudrce, kteří se objevili v Betlémě krátce po narození Ježíše. Bible rovněž neprozrazuje ani přesný počet mudrců, proto je číslo tři pravděpodobně pouze smyšlené.

Tento svátek odjakživa doprovázely různé lidové zvyky. Ve střední Evropě je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B+, u nás v Čechách obvykle K+M+B+. Nejsou to ale patrně počáteční písmena jmen „Třech králů“: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského „Christus mansionem benedicat“: „Kristus žehnej tomuto domu“.

Tímto svátkem je završeno vánoční období.

V závěru měsíce jsme se na SENIORu B slavnostně rozloučili se starým rokem a přivítali společně nový rok 2021.

Proč se silvestr vůbec slaví? Přesněji by se mělo říci, že se dle historických pramenů slaví Nový rok – ten však nebyl v jednotlivých epochách jednotný, slavil se jak 31. prosince (tedy na konci gregoriánského kalendáře), tak třeba ve starém Řecku to bylo v den zimní rovnodennosti, v Mezopotámii zase při příležitosti jarní rovnodennosti. Současné oslavy ale mají kořeny v křesťanství, konkrétně se v tento den připomíná papež Silvestr I. Ten byl hlavou církve v době, kdy skončilo pronásledování křesťanů a započal tak nový věk.

Během posledního dne starého roku by podle tradice nemělo být v české domácnosti nic nedokončeného a nehotového, abychom do nového roku nevstupovali s nedodělky. Správná hospodyňka by sice měla mít domácnost naklizenou už od adventního období, na Silvestra by ale dle starých zvyků mělo být všechno uklizeno obzvlášť pečlivě. Naše prababičky si obvykle dávaly pozor, aby měly v tento den vyprané a vyžehlené všechno prádlo a aby měly čistě povlečeno.

Naši uživatelé, ač v menších skupinkách, si společnými silami připravili pohoštění a prožili tak slavnostní den. Na různých patrech jsme si zavzpomínali na minulé roky, tradice, povídali humorné historky a těšili se na příchod nového roku.

SENIOR Otrokovice tímto nabízí jednoduchý a pohodlný způsob získávání důležitých informací o dění v sociálním zařízení. Infokanál nejen pro seniory je na každém podlaží.