Naše společenské prostory se opět rozezněly příjemným hovorem, smíchem a sdílením krásných životních příběhů. Uskutečnilo se u nás milé setkání ...
V domově B, jsme v pondělí ( 20. ledna ), v rámci MUZIKOTERAPIE vzpomínali na život a dílo hudebního skladatele Josefa Myslivečka. Věnoval se výhradně hudbě, kterou od dětství slyšel v pražských chrámech nebo při operních představeních v divadle v Kotcích. Základy získal na gymnáziu u jezuitů a také studoval hru na housle. Již jako dvanáctiletý roku 1749 platil za dobrého houslistu. Ve čtyřiadvaceti letech začal studovat hudební kompozici u Františka Václava Habermanna. Potom pokračoval u varhaníka týnského chrámu Josefa Segera a již v roce 1762 napsal svých prvních šest sinfonií, které pojmenoval podle měsíců Januarius až Juni (Leden až Červen). V květnu 1771 vykonal Mysliveček zkoušku před komisí filharmonické akademie v Bologni a získal prestižní titul accademico filarmonico, kterého si velmi vážil a vždy jej připojoval ke svému jménu spolu s označením národnosti. Často byl oslovován také prestižním titulem Maestro. Sedmdesátá léta 18. století jsou obdobím Myslivečkova tvůrčího zenitu, během nichž vznikly jeho opery Montezuma, Tamerlán, Romulus a Ersilie, Antigona nebo Ezio (Aetius).
