Naše společenské prostory se opět rozezněly příjemným hovorem, smíchem a sdílením krásných životních příběhů. Uskutečnilo se u nás milé setkání ...
V rámci vzpomínek v kuchyni jsme si na obou budovách SENIORu B i C připravili staročeské zelníky.
Zelníky, to je drahocenný poklad, který – ač notně stařičký – neztratil na ceně ani lesku. Zelníky jsou ideálním pečivem pro konec podzimu a začátek zimy. Už kvůli udržení tradice stojí zato zelníky alespoň jednou za rok upéct. Když zachutnají, tak i častěji. Zelníky se jí k obědu, večeři, na přesnídávku i svačinu.
Recept pochází z kuchyně našich prababiček. Je ze surovin, které měla dříve každá domácnost doma – z brambor, zelí, vejce a omastku. Je to obyčejné jídlo na všední den, dříve se vařívalo často. Však naše prababičky říkávaly: „Brambory a zelí, živobytí celý“. Placky se dají jíst i studené, někomu se zdají i chutnější.
K přípravě jsme použili naše kysané zelí, které si naši uživatelé v září naložili. Při ochutnávce jsme zavzpomínali, co vše se z kysaného zelí dá připravit a co se z něj vařilo dříve.
